*Stáří a bezmocnost jsou smutní druhové posledních let života*
|
Představme si člověka, kterému na sklonku svého života nezbývá nic, než-li již jen ležet. Ležet ve dne, ležet v noci. Stále v jednom, tom samém pokoji. Bez možnosti vidět okolní svět. A být s ním ve styku. Dny, týdny, měsíce, roky...
|
|
A teď najednou mu na postel přiskočí malý chlupatý psík, který je plný života. Olíže ho, opusinkuje, zahřeje, pomazlí. Který mu projeví upřímnou lásku, ukáže nepředstíranou radost a elán do života. Který se mu pak stulí do náruče, či na prsa a spokojeně usne. A hřeje a hřeje...
*CO TAK MALÉ STVOŘENÍ DOKÁŽE PŘINÉST VELKÉ RADOSTI.* ....slova dámy, která již několik měsíců " žije" v hospici
|
K individuální terapii imobilních - stále ležících klientů - používám nejraději zooterapii. Využívám metodu AAT - terapii s pomocí zvířete, malého boloňského psíka.
Prostřednictvím zvířátka lze i s velmi nemocným klientem, imobilních klientů, či i u klientů s demencí, navázat vztah, kontakt, důvěru, pochopení a spolupráci. A hlavně - přinést mu do života alespoň trochu radosti, zájmu, lidského i zvířecího soucítění, "vymazlení se".
|
|
Přítomnost psíka nepomáhá pouze psychicky, ale také fyzicky. Pomáhá rozvíjet jemnou motoriku rukou a prstů, která je rozvíjena při hlazení a mazlení psíka. Psík prohřívá různé části těla, uvolňuje spasmy, aktivuje další nervová spojení v mozku, paměťové schopnosti... U lidí s demencí přítomnost psíka vede ke zklidnění, uvolnění, soustředěnosti, postupnému vybavování si svých radostných zážitků ze svého života, vyprávění o nich... A následnému těšení se na další "psíkovou" návštěvu.
V této formě terapie mi velice vydatně pomáhají mí malí bolonští psíci. K této činnosti jsou vychováváni již od svého štěněcího věku. Jsou užasní, velmi mazliví. Kromě jejich užasné, milující povahy, mají také výhodu nelínající, protialergické srsti.
|
|
Avalone - občanské sdružení a nestátní nezisková organizace - bylo schváleno a registrováno dne 14. 12. 2010 Ministerstvem vnitra České republiky.
|
|
|