* Zooterapie vedou moji psíci, já je jen doprovázím. *

Zamyšlení o pejscích-terapeutech, nejlépe zahájí myšlenka velice vzácného člověka, který svůj život již mnoho let zasvěcuje pomoci nejenom handicapovaným lidem.

Paní Mgr. Zuzana Hrobařová vyřkla myšlenku, nesoucí hlubokou pravdu, kterou jsem si před jejím vyřčením nikdy tak jasně neuvědomila.

A to, že pejsci mají ohromnou sílu a dar pomáhat nejenom klientům, ale i nám, co se snaží pomáhat. Poprosila jsem paní Hrobařovou o rozvedení a možnost zveřejnění této nádherné pravdy.

S hlubokou úctou děkuji.

Štěstí, náhoda či osud
Jednoho dne uzrála u nás myšlenka, že naší fenečce Ellynce pořídíme psí sestřičku. Náhoda, štěstí či osud tomu chtěl, že nás nasměroval na psí teraputy na stránky Avalone. A díky i všemu krásnému, co jsem zde nalezla, jsem začla přemýšlet, proč tomu vlastně asi bylo, vše, i to rozhodnutí mít psí miminko.
Uvědomila jsem si, že jsme všichni, my lidé, ač si to nechceme někdy připustit, svázáni s přírodou a zvířátky, že se navzájem potřebujeme. Mým celoživotním posláním se stala pomoc lidem s handicapem a canisterapie byla součástí mé práce, na pejsky jsme se těšili všichni, nejen lidé ke kterým pejsci jezdili, ale i my ostatní jsme je potřebovali.
Chceme tedy sestřičku pro naši psí lásku? Nebo potřebujeme pomoc dalšího psího přítele? Ocitli jsme se v nelehkém životním období a potřebujeme najít opět smysl života? Najít bezmeznou lásku v psích očích?
V tuto chvíli jsem si uvědomila, že pejskové, zvířátka, potěší všechny, bez rozdílu věku, handicapu či životní situace a pomáhají v nelehkých životních etapách i nám, co se těmto lidem snaží pomoci.
Jsem moc ráda, že k tomuto zamyšlení mne přivedlo štěstí, náhoda či osud. Děkuji "Avalone"

Pěkné dny s pejsky, ať i vám moc pomáhají! Mgr. Zuzana Hrobařová

Plemeno - Ruská barevná boloňka

Ruská barevná bolonka je plemeno s velmi silným vztahem k lidem, vhodná k dětem, i jako milující společníci ke starším lidem. Kterým velmi rychle a snadno vrátí chuť do života, zažene smutek a deprese. Je to velmi, přátelské, milující, inteligentní a učenlivé plemeno. Utváří velmi blízké vztahy s lidmi. Vytváří si velmi silné poutu ke svému majiteli a zároveň jsou přátelští i k cizím lidem a kontakt s nimi mají rádi. Velmi dobře se snáší i s ostatními domácími zvířaty a dobře reagují na výcvik poslušnosti a agility.

Naši psíci jsou mini, v dospělosti dosahují výšky v kohoutku 19 – 25 cm, váhy 1.90 – 3.5 kg.

Někdy se u nás narodí i štěňátka, která následně dávají svou lásku svým novým majitelům.
Tady jsou některé jejich krásné příběhy.

Příběh Safírka

Jmenuji se Safírek. Jsem maličký, vážím 3,30 kg lásky. Mám nádherné uhrančivé oči, jako dva "safírky", blýská se v nich, když mám radost nebo když se zlobím. Nosík mám "pršáček", nafoukaný, ale nejsem Uši mám jako "ušaté torpédo", panička mi někdy z legrace říká můj milovaný Safírku - "Netopýrku". Safírek se jmenuji proto, že jsem "drahokam a poklad " pro paničku. Narodil jsem se jako nejmenší štěňátko. Větší štěňátka mi všechno snědla. Byl jsem dokrmovaný. Bojoval jsem o život. Svou cestu životem jsem si doslova vybojoval. Pomohla mi Ivanka. Vydal jsem ze sebe všechno, abych přežil. Nic jsem nedostal zadarmo . Měl jsem štěstí. Vzala si mě Ilonka a má mě moc a moc ráda. Rozmazluje mně, opatruje mně, stará se o mně jako o poklad. A já, Ilonka k tomu dodávám: Safírek mi zkrášlil svět. Je "kouzelný". Dodává mi energii, sílu a radost ze života. Ivanko, děkuji.
Ilona K.

Příběh Piniho

Piní je malý velký cestovatel, který se svými kamarády cestuje po celé Evropě. Autem, lodí, na kole. Moc rád. Všude sklízí velký obdiv. Po celé Evropě se stává miláčkem místních obyvatel i turistů.
Děkuji jim!

Pini je opravdu nebeské stvořeníčko, které vykouzlí úsměv i u největšího "anti" pejskaře. Při pohledu na něj taje nejedno srdce a otevírají se všechny brány... A teď už je to dvouletý rošťáček. Rád si hraje, ještě raději spinká, miluje cestování a procházky a je pořád s námi. Je to naše chlupaté štěstíčko a láska největší.
Když řeknu, že v Motolské nemocnici se smí procházet i doktorům po ordinacích - co dodat...
A jak přišel Pini k tam nádhernému jménu ? Pininfarina byl Italský automobilový designér a Pini je též tak krásně zbarven a urostlý, že je vlastně designérový kousek... dokonce nosí na krku vygravírovaný znak jako ozdobu! No je to model! Uvidíte sami...
Ladislava S.

Příběh Jasněnky

4.2. 2013 v pondělí byl pro nás velmi černý den protože nám odešel pejsek Bianka do psího nebíčka. Byl to náš miláček, měla 12 roků. Ztráta byla hrozná,deprese smutek pláč a všechno bylo černé. O dva dny později 6.2. 2013 jsme se dozvěděli že se u p. Nikitinsk0 narodilo šest štěňátek fenečce Fanny. Rezervovali jsme si jednu fenečku a dali ji jméno Jasněnka. Smutek ze ztráty milovaného pejska byl veliký ale díky p. Nikitinské, která byla tak ochotná a posílala nám každý den fotečku Jasněnky jak roste, se zármutek menšil. Každý den jsme se nemohli dočkat až přijde nová fotečka a připadalo nám jako bychom byly s ní. Konečně jsme se dočkali a jeli si pro ní i s vnučkou Adriankou a jejím přítelem Martinem. Měli jsme obavy z počasí a dlouhé cesty do Libíně a byly jsme rádi že se nám nabídli a svezli nás.Jasněnka je úžasná, mazlivá a každý si ji oblíbil. Máme ji doma už měsíc, je to náš nový miláček, na Bianku nikdy nezapomenem!!! Jasněnka nás vrátila zpátky do života a říkáme ji "Léčitelka" Je to léčitelka lidských duší! Moc všechny pozdravuji a přeji krásný sluneční den. Posílám pozdrav od Jasněnky a fotky jak už jsem vyrostla a jak jsem krásná.

Příběh Elinky

Elinku si převzala báječná rodina s dvěmi dcerkami ve věku 2 a 10 let.
Děkuji jim!

Elinka se má skvěle, je opravdu úžasná - je to miláček celé rodiny - už i manžela si omotala, je to holt ženská a ví jak na to !!!!! No a děti ty ani nebudu komentovat - naše dvouletá Barunka má kamarádku a to doslova - co ty spolu vyvádí a Adélka to je taková její pečovatelka. Musím říct, že jsem měla za život 2 pejsky - kokršpaněla a oříška, manžel boxera a shodli jsme se na tom, že takového mazlíka jsme neměli ani jeden, je to opravdu takový plyšák a je teda taky úžasná, že si všechno nechá líbit - tak Barunka má občas tendence jí tahat a tahat a ona drží a drží... Jinak se nám za ní opravdu lidi otáčí (to jedno oko bílé a druhé černé je opravdu úžasné) a už se nás taky ptali jestli je to opravdu pes nebo jestli to není plyšák.